Datum události:17.května 1983

Poloha události:údolí Úterského potoka nedaleko obce Potín - 49°53'37.029"N 13°0'59.914"E

Poloha pomníku: pomníček bohužel podlehl času - snad zde brzy najdete polohu nového

Útvar:51.vrtulníkový pluk( VÚ 9333) 4.letka - letiště Plzeň- Bory

Letoun:Mi-24D

výrobní číslo M340148       trupové číslo 0148

Posádka:

kpt.Bohuslav KARKUŠIAK  pilot                   

*18.1.1955      + 17.5.1983     

npor.Vladimír BABKA    pilot-letovod  2.třídy   

*18.9.1958      +  17.5.1983

npor.Zbyněk VOSTŘÁK    palubní technik 

* 19.1.1956     + 17.5.1983

rtm.Roman KMOCH       palubní technik ve výcviku 

*15.6.1961       + 17.5.1983

Popis události:

Dne 17.května 1983  došlo u 4.letky 51.vrp k tragické havárii bitevního vrtulníku Mi-24D trupové číslo 0148.

Celé této smutné události se dlouhodobě věnuje Ludvík Poláček,  badatel a patron leteckých pomníků v regionu (pomník mjr.Bečkovského a jiných). Výsledky svých zjištění publikoval v Tepelském zpravodaji (č.7-8/2010) a Úterských listech(č.4-5/2013). Díky jeho svolení publikovat jeho článek se tak s historií této tragické události můžete  seznámit i zde na stránkách. Přečtěte si tedy nyní o události v údolí Úterského potoka na řádcích z pera Ludvíka Poláčka: 

KATASTROFA VOJENSKÉHO VRTULNÍKU Mi-24D V ROCE 1983

Před téměř třiceti lety, dne 17. května 1983 došlo ke katastrofě vojenského vrtulníku Mi-24D,kdy při cvičném přízemním letu údolím Úterského potoka stroj narazil do elektrického vedení vysokého napětí 22 kV v blízkosti obce Potín na Bezdružicku. V troskách vrtulníku zahynula čtyřčlenná osádka ve složení: kapitán Bohuslav Karkošiak, (*18.1.1955), pilot I. třídy, nadporučík Vladimír Babka (*18.9.1958), pilot - operátor 2. třídy, nadporučík Zbyněk Vostřák, (*19.1.1956), palubní technik 2. třídy a rotmistr Roman Kmoch (*15.6.1961), palubní technik ve výcviku. Všichni členové osádky byli příslušníky vojenského útvaru č. 9333 Plzeň – Bory.

Stručná historie vrtulníku Mi-24D

Vrtulník verze Mi-24D vzešel z konstrukční kanceláře sovětského konstruktéra Michaila Mila a jeho prototyp poprvé vzlétl již v roce 1969. V tehdejší československé, dnes české armádě slouží od roku 1978, kdy 24. srpna přiletěly první čtyři stroje se sovětskými osádkami na letiště v Prostějově. Naše armáda byla první zemí bývalé Varšavské smlouvy, která tyto stroje z tehdejšího Sovětského svazu obdržela. Dvoumotorový bitevní vrtulník s jedním pětilistým nosným rotorem, v tehdejším kódovém označení NATO přezdívaný „Hind“ (laň), patřil a dodnes patří ve své kategorii k absolutní světové špičce. Přibližně 200 těchto vrtulníků se bojově osvědčilo v první polovině 80. let, kdy je sovětská armáda nasadila ve válce v Afghánistánu (1979-1988) a tyto stroje se také zúčastnily bojových operací ve válce Irák – Írán (1980-1988) i v řadě dalších válečných konfliktů po celém světě.

Tehdy zcela nový typ vojenského vrtulníku se poprvé objevil na nebi nad územím naší republiky 22. listopadu 1978 a ihned vzbudil všeobecnou pozornost. Dne 9. května 1980 se pak vrtulníky Mi-24D poprvé oficiálně představily československé veřejnosti při vojenské přehlídce na Letenské pláni v Praze a počty těchto strojů dodávané naší armádě se stále zvyšovaly. 15. září 1982 přeletělo 12 těchto vrtulníků z Prostějova na letiště Plzeň - Bory, kde z nich byla vytvořena odloučená 4. letka 51. vrtulníkového pluku, jíž velel podplukovník František Dvořák. Do této letky patřil i stroj s evidenčním číslem 340148, který havaroval 17. května 1983 na Bezdružicku. Celkem bylo československému vojenskému letectvu dodáno ze Sovětského svazu 28 ks vrtulníků Mi-24D, z nichž čtyři během služby havarovaly. Od roku 1985 pak byl tento typ nahrazován modernější verzí Mi-24V, která v České republice létá dosud. Tyto vrtulníky dodnes tvoří páteř českého vrtulníkového letectva a jejich hlavní úloha spočívá v ostraze státních hranic a důležitých objektů , např. továren ,elektráren ,vládních budov apod. O kvalitě těchto vrtulníků svědčí také fakt ,že v roce 2003 bylo dodáno armádě ČR 7 nových strojů Mi-24V (exportní označení Mi-35) a to v rámci vyrovnání dluhu Ruska vůči naší republice.

Tragická havárie Mi-24D v roce 1983

Po letech služby v československé armádě si již občané naší republiky zvykli na přelety vojenských vrtulníků. Proto ani obyvatelé obcí na Bezdružicku a Konstantinolázeňsku nebyli nijak zvlášť překvapeni, když v úterý 17. května 1983 zaslechli hukot motorů nízkoletícího vrtulníku. Osádka stroje číslo 340148 prováděla toho dne cvičný let v přízemní výšce 15-30 metrů, přičemž využívala údolního terénu k nácviku krytí před protivzdušnou obranou. V 18.52 hodin lidé v obci Potín a jejím blízkém okolí uslyšeli mohutnou ránu. Vrtulník pilotovaný kapitánem Bohuslavem Karkošiakem narazil při letu údolím Úterského potoka do vodičů elektrického vedení 22 kV, které vedlo napříč trasou letu. Posádka vrtulníku dráty před sebou zaregistrovala v poslední chvíli na malou vzdálenost 60-100 metrů a toto neočekávané přiblížení způsobilo její úlek. Kapitán vrtulníku se v obrovské časové tísni, kdy měl na reakci jen zlomek vteřiny, rozhodl tuto překážku přeletět. Příliš energicky však přitáhl páku kolektivu a cykliky (ovládací prvky řízení). Vrtulník proto nezačal stoupat, prudce se snížila jeho rychlost, začal se otřásat a vzápětí narazil do drátů elektrického vedení. Listy hlavního rotoru vykmitly a nasekly ocasní nosník, který se poté odlomil. Po přetržení elektrických vodičů, jejichž delší část zůstala zaseknuta v trupu, byl již neovladatelný vrtulník stahován doprava a dopadl 350 metrů za místem střetu s dráty na strmé kamenité úbočí, odkud se převrátil do Úterského potoka. Při dopadu stroje na zem došlo k explozi pohonných hmot a munice, destrukci přední části trupu, usmrcení všech členů osádky a požáru trosek.

Zhruba do hodiny byl celý prostor katastrofy v obtížně přístupném terénu neprodyšně uzavřen pro veřejnost a začalo vyšetřování příslušníky Vojenské policie a Vojenské obvodové prokuratury. V troskách havarovaného vrtulníku byli nalezeni členové osádky již bez známek života a jejich těla byla zčásti poškozena ohněm. Vyšetřovací komise nalezla nepoškozený zapisovač letových údajů SARPP-12 („černou skříňku“); palubní magnetofon, nahrávající hovory členů osádky byl však při požáru vrtulníku zničen a jeho záznamy byly proto nepoužitelné. Přibližně 70 metrů od místa dopadu trupu pak ležel v trávě ulomený ocasní nosník. Vrtulník byl při této katastrofě zcela zničen a celková škoda byla vyčíslena na 30 108 667 Kčs.

Z výsledků vyšetřování vyplynulo, že hlavní příčinou tragické havárie bylo nedostačující zpracování metodických zásad letovodské přípravy a zabezpečení letů vrtulníků v přízemních výškách. Bylo zjištěno, že elektrické vedení, procházející napříč údolím Úterského potoka, nebylo zakresleno v mapě, kterou osádky vrtulníků používaly a proto o této překážce nevěděly. Ukázalo se také, že osádka kapitána Karkošiaka nelétala vždy ve stejném složení, což zhoršovalo její vzájemnou součinnost zejména v krizových situacích a kapitán vrtulníku měl na tomto typu stroje nalétáno poměrně málo hodin.

V letošním roce uplyne od této události již třicet let, přesto je v místě katastrofy dodnes možno nalézt úlomky trupu vrtulníku. Nešťastná osádka Mi-24D č. 340148 má zde svůj pomníček a její tragický příběh dosud nevymizel z paměti místních obyvatel.

Závěrem bych rád poprosil případné pamětníky či svědky o poskytnutí doplňujících informací a poznatků k této tragické události v historii našeho letectví.

                                                                       Ludvík Poláček

Od celé události již uplynulo v Úterském potoce mnoho vody, pomníček v podobě dřevěného křížku podlehl povětrnostním podmínkám,  letiště na Borech padlo za oběť průmyslové zástavbě, na vyšetřovací spis padl prach a zdálo by se, že na celou událost se zapomene. Opak je pravdou. Kamarádi a kolegové letců, letečtí nadšenci vyvíjí v současné době úsilí o důstojnou připomínku této události a znovuobnovení pomníčku, který by v místě katastrofy připomínal památku zahynulých letců.

O průběhu jejich snažení vás budeme průběžně informovat. Rovněž touto cestou prosíme všechny pamětníky, kamarády, rodinné příslušníky těchto letců,  pokud mohou poskytnout doplňující informace, aby se nám ozvali.

Novinky v roce 2015

O snaze přesněji zaměřit místo dopadu vrtulníku, objevit alespoň pozůstatky či nějaký důkaz po údajném pomníčku, snaze postavit pomníček nový, o tom všem  jsme vás na těchto stránkách  již informovali. Letošního 23.května proběhla v údolí Úterského potoka akce, která jak všichni její účastníci věří, posunuje celé naše dosavadní snažení  zase o kousek dál. 

Více o celé akci se dozvíme z článku pana Ludvíka Poláčka, který vám zde se svolením autora zveřejňujeme.

PIETNÍ VZPOMÍNKA NA TRAGICKY ZEMŘELOU POSÁDKU VOJENSKÉHO VRTULNÍKU Z ROKU 1983

 V letošním roce uplynulo již 32 let od letecké katastrofy, která se stala v blízkosti obce Potín na Bezdružicku. Dne 17. května roku 1983 ve večerních hodinách se při cvičném letu zřítil po nárazu do elektrického vedení vysokého napětí vojenský bitevní vrtulník Mi-24D a v jeho troskách tragicky zemřeli čtyři vojenští letci z letecké základny Plzeň-Bory. Posádku vrtulníku tvořili: kapitán Bohuslav Karkošiak - pilot 1. třídy, nadporučík Vladimír Babka – pilot-operátor 2. třídy, nadporučík Zbyněk Vostřák – palubní technik 2. třídy a rotmistr Roman Kmoch – palubní technik ve výcviku.  

 V sobotu 23. května 2015 se konala pietní vzpomínka na zemřelé členy osádky vrtulníku, které se zúčastnili kolegové a přátelé letců z bývalé, dnes již zrušené základny v Plzni-Borech. Na vzpomínkové setkání přijel tehdejší velitel 4. vrtulníkové  letky p. František Dvořák, dále palubní technici vrtulníků Mi-24  Slavomír Medzihradský, Zdeněk Lapák, Karel Sychra  a Jaroslav  Magoň. Ještě před jejich příjezdem jsme společně s amatérským leteckým badatelem  Ondřejem Knotkem navštívili další místa leteckých nehod, k nimž došlo v minulosti na Tepelsku a Bezdružicku. Jeden z pomníků se nachází pod obcí Vidžín a připomíná tragickou srážku dvou letounů Praga E-114, ke které zde došlo 23. srpna 1950. Další pomník v lesním porostu nedaleko obce Křepkovice je věnován majoru Václavu Bečkovskému, který zde zahynul ve stíhacím letounu Mig-19 PM dne 20. června roku 1970.    

 Odpoledne jsme se za příjemného jarního počasí všichni sešli u Starého Mlýna pod obcí Potín a společně se vydali údolím Úterského potoka k místu, kam před 32 lety dopadly trosky zříceného vrtulníku. Cestou jsme probírali okolnosti této nehody a p. Medzihradský také přinesl na ukázku dobové fotografie a dokumenty. Po chvilce jsme minuli dráty elektrického vedení, do kterých tehdy vrtulník narazil, a došli na břeh Úterského potoka, kde jsme věnovali zemřelým letcům tichou vzpomínku. V chladných vodách potoka a na jeho březích se i po mnoha letech podařilo nalézt fragmenty součástek a trupu vrtulníku, které zkušení palubní technici na místě identifikovali. Na protějším břehu v zalesněné stráni pak na nás čekalo překvapení: mezi hromádkou úlomků jsme nalezli desku z původního pomníčku, který zde postavili přátelé zemřelých letců krátce po katastrofě a o němž jsme si mysleli, že již neexistuje. Společně jsme se domluvili na vybudování nového pomníčku ve stráni nad korytem potoka.

Vzpomínkové setkání proběhlo v příjemné a přátelské atmosféře.

                                                                                                          Ludvík Poláček

Zdroj: vyšetřovací spis, příslušníci 51.vrp, vrtulnik.cz, archiv Ludvíka Poláčka