Datum události: 20.8.1948

Místo události: Ještěd

Poloha pomníku: 50°44'0.017"N, 14°58'35.727"E

Geocaching: Detaily keše

Útvar:LDP ( Letecký dopravní pluk )

Letoun:C-3

Posádka:      pilot šrtm.Václav Barborka         *1911     +20.8.1948

              radiotelegrafista rtm.Jan Padouch  *1923     +20.8.1948

              navigátor četař Josef Kroulík      *1924     +20.8.1948

Cestující:    ing.Antonín Husník           *18.11.1894     +26.8.1948

              ing.Vladimír Karmazín                        +20.8.1948

              ing.Václav Brabec                        havárii přežil

Pokud někdy půjdete z vrcholu Ještědu po červené značce směrem do Tetřevího sedla k parkovišti na Výpřeži dorazíte asi po 500metrech k rozcestí červené a modré značky. Ta červená vás po chvilince   dovede  na odbočku k mohyle letců. Po krátkém prodírání na konci úzké zarostlé pěšiny, ztracené v nízké kosodřevině, na malém palouku je navršena kamenná mohyla, v ní je zasazena pamětní deska a okolo dodnes leží část trosek rozbitého stroje. Na tomto místě dne 20. srpna 1948 tragicky havaroval dvoumotorový letoun C-3 od Leteckého dopravního pluku s pěti muži na palubě. Byl mezi nimi i slavný československý předválečný letecký konstruktér inženýr Antonín Husník,  inženýr Vladimír Karmazín, známý a vynikající odborník na letecké motory, autor mnoha článků v dobovém leteckém tisku a jeden ze zakladatelů tehdejšího Technického muzea. Onen nešťastný den odstartoval vojenský dopravní C-3 z letiště Praha -Kbely s úkolem dopravit  letecké konstruktéry na jednání do Liberce. Během letu se dostal  do špatného počasí a osádka se podle všeho v obtížné situaci pokusila proletět naslepo pod mraky. Jejich stroj se roztříštil o úbočí Ještědu. Chybělo jim jen pár desítek metrů aby ještědský hřeben přeletěli a dostali se do širokého údolí, ve kterém leží Liberec. Štěstí jim však nepřálo.  Ing. Husník havárii s těžkými zraněními, několika zlomeninami a popáleninami přežil. Vynesl z trosek letounu těla svých druhů, kterým už nebylo pomoci a ještě sám došel na silnici k autu a byl okamžitě dopraven do nemocnice. O svůj život dokázal bojovat ještě dalších šest dní. Inženýr Husník zemřel na následky popálenin dne 26. srpna 1948 ve věku 54 let. Ve stejný den byl na hřbitově v Praze na Malvazinkách pohřben inženýr Karmazín. Leteckou katastrofu tak s těžkým zraněním přežil pouze ing.Václav Brabec.

Tato letecká katastrofa byla pro československé letectví bolestivá nejen ztrátou pěti mužů. V osobě ing.Husníka přišlo naše letectví a letecký průmysl,  v poúnorovém období plném reorganizací a restrikcí, o vynikajícího, nesmlouvavého, neústupného a  respektovaného leteckého odborníka a organizátora, který mu pak zcela nesporně chyběl při prosazování zájmů leteckého průmyslu. Zbývá jen spekulovat zda by pokud by žil ing.Husník došlo k  začlenění leteckých továren do automobilového průmyslu. Někteří pamětníci hovoří o tom, že nikoli. Vahou své osobnosti by prý Husník dokázal vydobít pro letecký průmysl mnohem lepší podmínky. To jsou však samozřejmě jen spekulace.

Zdroj:Národní archiv, www.fronta.cz

V průběhu září 2011 přinesla média informaci o pokusu neznámého hledače odnést z místa havárie podvozek letounu. Článek o tomto zneuctění památky letců přinesly mimojiné i stránky www.tydenvlk.cz

Podvozek z havarovaného letadla zloději sběratelé neukradli

Díl patřil k letadlu, který havaroval na Ještědském hřebenu v roce 1948. Při nehofě tehdy zemřelo pět osob, včetně předních leteckých konstruktérů Husníka a Karmazína.

Liberec - Jen shodou náhod se podařilo pracovníkům Severočeského muzea zabránit na ještědském hřebenu krádeži podvozkové nohy letadla včetně disku. Tu zloději vykopali nedaleko památníku Mohyly letců.

Pomník připomíná leteckého neštěstí z 20. srpna 1948, kdy se zde zřítilo vojenské dopravní letadlo Aero C-103. „Při havárii zemřelo pět osob, včetně předních leteckých konstruktérů Husníka a Karmazína. Pro československou leteckou konstrukci znamenala nehoda citelnou ztrátu vůdčích osobností oboru," uvedl pracovník Severočeského muzea Ivan Rous.

V okolí mohyly se podle něj nachází velký počet drobných zbytků havarovaného letounu. Prázdný výkop náhodou objevil právě Ivan Rous s Radkem Janouškem. Díl ale zloději neodnesli daleko. „Radek Janoušek ho objevil nedaleko výkopu, kde byl pravděpodobně ukryt, připravený k odvozu," popsal Ivan Rous. „Lze odhadnout, že nelegální výkop provedli sběratelé těchto artefaktů, i přes pietní ráz místa," míní.

Vzhledem k okolnostem se rozhodli podvozkovou nohu snést dolů a přepravit do Severočeského muzea. „Z podstaty původního uložení se jedná o archeologický nález," konstatoval Ivan Rous. V muzeu bude podvozková noha konzervována a později ji vystaví jako připomínku leteckého neštěstí. Článek i foto skopírován ze serweru www.tydenvlk.cz        Autor:Marek Kuntoš