Datum události:22.8.1964 v 10,18 hodin

Místo události:východně osady Hůrka (okres Nový Jíčín) kóta 380,0

Poloha pomníku: 49°35'50.747"N, 17°56'2.760"E

Útvar: VÚ 2073 Mošnov - 1.dopravně výsadkový letecký pluk  - 3.letka

Letoun:IL-14 T výrobní číslo 913148 trupové číslo 3148

Letoun byl vyroben v továrně Avia Čakovice dne 8.12.1959. Od počátku provozu nalétal 1026,40 hodin a celková životnost u něj byla stanovena 12000hodin/ nebo 20let. V okamžiku havárie mu tedy zbývalo ještě 10974,20 hodin a 15 roků a 4 měsíce. Vybaven byl motory AŠ-82 T u kterých byl resurs stanoven na 800hodin. Levý motor evidenční číslo 8015626 - vyroben 21.7.1961 měl naběháno 60,50 hodin bez závad a pravý motor evidenční číslo 8015628 rovněž naběháno bez závad 60,50 hodiny. Oběma motorům AŠ-82 T tedy chybělo k vyčerpání resursu 739,10 hod. Osazeny byly vrtulemi AV-50 - levá ev.č.0422, pravá ev.č.4189(obě naběháno 59 hodin). Poslední prohlídku po 150 hodinách provozu letoun absolvoval právě před osudným letem u Technického oddělení Přerov ve dnech 13.8.-22.8.1964 a posádka ho bez záletu po opravě přelétávala k domovskému útvaru na letišti Ostrava - Mošnov. Dne 22.8.1964 byl tedy  v 10,18 hodin zcela zničen.

Posádka:

mjr.MIKŠÍK Emanuel  - pilot/kapitán letounu

                      velitel letky, pilot 1.třídy

                      *7.7.1932    + 22.8.1964

V roce 1952 absolvoval letecké učiliště. Dne    24.9.1952  nastoupil k 1.dvlp. Celkem nalétal 2771,45 hodin na typech C-106, C-5, C-3 , D-52, D-47, IL-14. Na osudném typu IL-14 začal létat 13.8.1958 a celkem na něm nalétal  1428,20 hodin. Byl zkušeným pilotem, funkci velitele letky vykonával se zájmem, jeho hodnocení i vzpomínky na něj jsou více než kladné. Na letounu IL-14 byl vycvičen pro let za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci do minima i jako instruktor. Osobně byl ukázněný, poctivý, svědomitý a houževnatý.

kpt.TEPLÝ František - druhý pilot

                      starší pilot 3.třídy

                      *1933    +22.8.1964

npor.ANTOŠ Ladislav - letovod letounu

                      letovod 2.třídy

                      *1939    +22.8.1964

npor.FLEK Zbyněk    - palubní radista

                      radista 2.třídy

                      *1931    +22.8.1964

kpt.JUŠTÍK Jiří     - palubní technik

                      pal.technik 2.třídy

                      *1932     +22.8.1964

kpt.JANKE Bohuslav  - starší palubní kontrolor

                      2.třída

                      *1929     +22.8.1964

Cestující:

kpt.SEHNAL Karel    - zástupce náčelníka TOP

kpt.HRABIŠ Josef    - starší technik pro rádio

npor.SKLENÁŘ Jan    - starší technik pro elektro specializaci

rtn.ŠÍDA Antonín    - mechanik letounu /záložník/

Popis události:

Den 22.srpen 1964 se do historie československého vojenského letectva zapsal jednou z jeho nejtragičtějších leteckých havárií v jeho historii.  U technického oddělení na letišti Přerov - Bochoř se nacházel dopravní letoun Iljušin IL-14 T evidenčního čísla 3148. Letoun patřil do sestavy 1.dopravně výsadkového leteckého pluku v Mošnově a ve dnech 13.8. až 22.8.1964 zde procházel  periodickou prohlídkou po nalétání 150 hodin (revize C). Posádka dostala za úkol letoun přelétnout zpět k útvaru na letiště Mošnov. Samotný přelet měl původně uskutečnit kpt.Lipold, ale ten byl určen k nácviku skupiny letounů na letecký den ve Zvolenu.  Den předtím 21.8.1964 byl totiž plánován a i proveden nácvik na letecký den ve Zvoleni 12 letouny a výsadkem. Další nácvik měl proběhnout v pondělí 24.8.1964, ale po návratu celé skupiny v 15,30 hodin byl telefonicky předán rozkaz ze štábu leteckého dne k provedení nácviku v kostře /vedoucí rojů/ v sobotu 22.8.1964. Pohotovost ke vzletu byla stanovena na 8,30hodin a čas průletu nad letištěm Zvolen v 10,30 hod. Kapitán Lipold, který měl uskutečnit následující den převzetí a zálet letounu v  Přerově však byl určen jako vedoucí čtvrtého roje a tudíž se měl zůčastnit i nácviku v kostře. Proto celý úkol převzal mjr.Mikšík. Celá jeho posádka a technici určení k převzetí letounu byly přepraveni hned ráno 22.8.1964 do Přerova jiným letounem. Tento let proběhl na výšce 1500 metrů. Na letišti Přerov převzala posádka a technici ve zdejším technickém oddělení letoun IL-14 T trupové číslo 3148. V 9,30 žádal mjr.Mikšík dispečera na letišti Přerov k povolení k letu. Ten mu nepovolil neboť na letišti byl z důvodu nácviku na letecký den v čase 8,30-11,30 zakázán letový provoz. Mjr.Mikšík naléhal, že letoun 3148 se má této akce účastnit a je třeba ho přelétnout a žádal o povolení od oblastní služby Morava na 10,00 hod pro přelet ve 100 metrech aby nikomu nepřekážel. V 9,45 obdržel od oblastní služby Morava dispečer přerovského letiště povolení pro IL-14 3148, letící pod označením pořadová 6525. V 9,55 hod vznesl dispečer letiště Přerov dotaz na letištní dispečerskou službu letiště Mošnov zda přijímá pořadovou 6525 na H 1/let ve výšce 100 metrů/ a ta mu potvrdila, že letoun přijímá. V 10,05 hod. zažádala pořadová 6525 povolení k pojíždění na dráhu 066 když předtím v 9.55 hod. provedla na pojížděčce zkoušku brzd. V 10,10hod. žádala pořadová 6525 povolení ke vzletu, které dostala, a v 10,12 hod. ohlásila dosažení výšky 100 metrů a nasazení na kurz. V době vzletu panovalo v Přerově počasí 4-5/8 ve 400metrech a 8/8 v 1000 metrech, dohlednost 5 km, vítr 060º/6m. Aćkoli se tak nikdy předtím nestalo, posádka nasadila na trať Přerov - Hranice na Moravě - Mošnov aniž by s letounem po opravě provedla předepsaný zálet. Technikům v Přerově pouze uvedla, že to v případě špatného počasí mají povoleno a že spěchají, neboť mají obavy zda by jim byl let později povolen. Celá příprava a převzetí letounu byla ovlivněna obavou zda jim bude umožněno uskutečnit přelet. Posádka tak byla pod tlakem kdy potřebovala letoun dostat do Mošnova aby se mohl zůčastnit v pondělí nácviku na letecký den a u mjr.Mikšíka byl prokázán i osobní zájem dostat se co nejdříve domů do Mošnova. Svou roli jistě sehrála i na poslední chvíly ukutečněná změna kapitána posádky a vyšetřovací komise  později konstatovala nedostatky ve velení v důsledku zvýšeného zatížení způsobeného  organizací leteckého dne. Během přeletu se letoun dostal do velmi nepříznivého počasí. Mrholení z nízké oblačnosti. V 10,15 hod. ohlásila pořadová 6525 otočný bod Hranice na Moravě. Viditelnost v prostoru katastrofy klesala pod 1 km, vrcholky kopců kryla hustá mlhovina. Mjr.Mikšík si jistě věřil. Byl zkušeným pilotem a do podobných podmínek na H 1 se dostal naposledy 15.8.a 19.8.1964 a 10.10.1961 dokonce vyřešil vysazení motoru v noci. Bezpečnou výšku však dodržet nedokázal a v 10.18 hod. došlo na zalesněném kopci u kóty 380,0 východně osady Hůrka ke střetu letounu se stromy.  Podle charakteru a profilu sražených stromů byl letoun ve velmi mírné levé zatáčce. První zachycení bylo levým křídlem o stromy. Došlo ke zvětšení levého náklonu a ve vzdálenosti 250 metrů od prvního střetu se stromy v kurzu 046º došlo k prvnímu střetu letounu se zemí. Letoun byl zcela zničen a celá šestičlenná posádka a čtyři cestující na místě zahynuli. Nikdy se nedozvíme proč se tak zkušený pilot nerozhodl pro návrat, opravu trasy a proč stále snižoval výšku. Naše země je pomníčky výtečných letců doslova poseta. Havárie dopravního letounu bývá ovšem ta nejbolestivější.

Za hlavního viníka a bezprostřední příčinu letecké katastrofy vyšetřovací komise stanovila velitele letounu když se rozhodl pokračovat v letu za povětrnostních podmínek, které neumožňovaly let za přímé viditelnosti země ve výšce 100 metrů nad terénem  a za viníky a hlavní příčinu označila udělení povolení k letu ve výšce 100 metrů orgánem dispečerské služby za podmínek kdy na letišti Mošnov bylo 8/8 oblačnosti ve výšce 150 metrů což neodpovídalo minimu pro letoun IL-14 na letišti Mošnov. Rovněž nebyla dodržena organická posádka změnou kapitána a nedodržena dostatečná kontrola letů velením útvaru, který se věnoval nácviku na letecký den a zdánlivě jednoduchému přeletu z revize nevěnoval dostatečnou pozornost. Ten tak souhrou několika nepříznivých faktorů skončil tragicky.

Nedaleko letecké katastrofy  v obci Hůrka byl obětem této letecké katastrofy postaven v roce 1990 pod záštitou příborské odbočky Svazu letců č.18 pomníček. Členové této odbočky pak tento pomník průběžně opečovávají a na své kamarády letce nezapomínají a každoročně v den výročí události u pomníčku vzpomínají.

Při popisu této události bylo využito níže uvedených zdrojů a  vyprávění pamětníků. Pokud by někdo měl k této nebo i jiné události na těchto stránkách připomínek, případně mohl doplnit nebo poopravit skutečnosti zde uvedené budeme rádi. Popis letecké katastrofy je vždy balancováním na tenkém ledě. Viníci jsou často i obětmi a bránit se nemohou. Konstatování vyšetřovací komise je často až příliš jednoznačné, chladné a nebere v potaz v jakých podmínkách se chyba stala. Naším cílem zde není nikoho soudit ani obhajovat. Chceme jen připomenout příslušníky českoslovenkého letectva a letectví, kteří zahynuli a nemělo by se na ně zapomenout. Zaslouží si to.

 Zdroj:VHA-Karlín - NMNO PVOS a let. 1964 15/25-33 vyšetřovací zpráva - katastrofa IL-14 T ev.č.913148, Libor Režňák - Ocelový hřebec Mig-19, časopis L+K více čísel/Monografie IL-14/Av-14/, web odbočky Svazu letců č.18