Jdi na obsah Jdi na menu
 

26.5.1949 - Jaroměřice

19. 1. 2012

Datum události:25.6.1949

Místo události:Jaroměřice u Jevíčka

Poloha pomníku:49°37'51.553"N, 16°45'46.885"E

Útvar:Letecká spojovací škola Chrudim

Letoun:C-3 A

Posádka:

por.Margetin Leopold               jaromerice1.jpg

rotm.Gubarjev Jindřich

čet.Tuček Miroslav

dorostenec Beneš Antonín

dorostenec Ďurgo Rudolf

dorostenec Drgoň František

dorostenec Daněk Josef

 

Popis události:

jaromerice.jpgDne 25.6.1949 došlo u Jevíčka k jedné z nejtragičtějších  událostí v historii československého vojenského letectva . V krátkém časovém rozmezí se v důsledku špatného počasí  nedaleko od sebe zřítily dva letouny C-3 Letecké spojovací školy  Chrudim. Všech 14 členů jejich posádek zahynulo.

Noční výcvikový let měl být proveden po trati Chrudim - Prostějov - Šumperk - Chrudim s mezipřistáním na letišti v Prostějově. Počasí nebylo příznivé. Letci byli upozorněni na možnost bouřkové činnosti, deště a silného větru. V Prostějově však počasí bylo vyhovující a tak oba  letouny startovaly s pětiminutovým rozestupem aby nedošlo k jejich nebezpečnému sblížení na trati. Po přistání v Prostějově bylo opět zvažováno zda pokračovat zpět na základnu. Protože však v Chrudimi bylo po bouřce a počasí se lepšilo vzlétly oba letouny směrem na Chrudim, otočný bod Šumperk byl vynechán. Krátce po vzletu ztratila věž a gonio zaměřovač prostějovského letiště s letouny spojení. To se nedařilo navázat ani gonio službě na cílovém letišti v Chrudimi. Ani jeden z letounů do Chrudimi nedoletěl a bylo po nich vyhlášeno pátrání. Existovala stále naděje, že letouny přistály na jiném letišti nebo alespoň nouzově do terénu. Bohužel druhý den dopoledne nalezl rolník z Jaroměřic u Jevíčka zdemolovaný trup letounu C-3 a v jeho troskách jeho sedmičlenou posádku. Krátce na to byl nalezen i vrak druhého letounu pár kilometrů západněji v lese nad Smolnou přehradou.

Ani jednu katastrofu nikdo nepřežil. Přesnou příčinu katastrofy těchto dvou letounů se nepodařilo zcela objasnit. V kritické době se v oblasti letu na Drahanskou vysočinou rozpoutala prudká bouře. Na rozhraní teplého a studeného vzduchu vytvořila se prudká  bouře s extrémní turbulencí. Pravděpodobně mohlo dojít  destrukci letounů nebo k nezvládnutí pilotáže v extrémních neletových podmínkách. Na místě dopadu obou strojů byly postaveny pomníky.

 Přidávám vzpomínky jednoho z pamětníků, Ing. Jiřího Skácela  a jeho vzpominku z osobních  stránek paní A.Ilčíkové:

 Na vaše stránky jsem se dostal přes letecké katastrofy a to rovnou ke svému rodišti - Smolenské přehradě, neb ten domek hrázného u přehrady, je můj rodný dům. K té letecké katastrofě nad přehradou došlo někdy kolem půlnoci a bylo to za dosti silné bouře. Přes to, že vzdušná vzdálenost od místa pádu k domku je poměrně malá, hluk výbuchu v té bouřkové vřavě zanikl. Tehdy letěla letadla dvě. Byla to vojenská letadla a většina členů posádek byli letci, kteří se po válce vrátili z Anglie. Mělo se jednat o hlídkový let, při němž se dostaly oba stroje do bouře a s největší pravděpodobností o sebe zavadily. Výsledek byl, že jeden stroj ukončil let cca 300 m vzdušnou čarou severně od našeho domu na rozhraní řídkého borového a hustého smrkového lesa. Druhý stroj "zaparkoval" v obilném lánu asi 1km severně od návsi Jaroměřic a asi 4,5 km SVV od místa pádu prvního stroje. Jestliže v druhém případě se daly posbírat ostatky jednotlivců, v případě pádu letadla nad přehradou se to podařilo pouze částečně u dvou letců. Výbuch, jenž patrně po pádu následoval, musel být hrozný. Díky dešti ale k požáru lesa nedošlo. Motor letadla byl zaryt pod kořeny silné borovice a to byla také jediná zachovalá část z letadla, kromě kusu křídla, jež se nacházelo asi 50 m od místa, kde byl motor. Jako dítě školou povinné jsem si při cestě ze školy domů udělal menší zacházku a šel se podívat na místo dopadu, kde již pracovali letečtí inspektoři a další, snažící se posbírat a zadokumentovat vše, co se zadokumentovat dalo. Ještě dlouho poté k místu tragedie přijížděli rodiče i sourozenci zahynulých letců poklonit se jejich památce. Větší část většiny z nich splynula s místem, kde zahynuli a pozůstalí si toho byli velmi dobře vědomi. Není to tak dávno, snad 8 roků, co matka jednoho z nich, občanka Vracova, zemřela v domově důchodců. Autorem hlavy krista s trnovou korunou je jevíčský občan, akademický malíř a sochař, pan Makovička.

 io_75peetli6lzxiankzcbsrmatcalo2nj4a2moszatsneheqgcrjicacvwtjpvorjihdbg.jpg

 

 

Zdroj: KVH Čsla - článek pana ing.A.Kalandříka , www.alena.ilcik.cz - paní A.Ilčíková-vzpomínky pana ing.Skácela, foto A.Ilčíková a archiv

 

Náhledy fotografií ze složky 26.5.1949 - Jaroměřice a Smolná přehrada

 

 




Facebook

Hodiny



Mail list