Letec Franciszek Žwirko a mechanik ing. Stanislaw Wigura se setkali ve Varšavském akademickém aeroklubu v roce 1929. Žwirko byl již tehdy zkušeným vojenským pilotem, který létal na všech tehdy dostupných strojích. Wigura se teprve učil létat, ale především ve svém volném čase projektoval letadla. Spolupodílel se například na konstrukci letadel WR-1 a RWD-1.
Oba společně pak létali na letounu RWD-2, se kterým se účastnili celé řady soutěží. Ve dnech 11. až 28. srpna 1932 se pilot poručík Franciszek Žwirko a mechanik ing. Stanislaw Wigura, hájící barvy polského letectva, účastnili a nakonec slavně zvítězili v prestižním Mezinárodním leteckém závodě Challenge Internationale des Avions de Tourisme, který se konal v Německu. Zvítězili na letounu Challenge 1932 RWD-6. Byl vyroben speciálně pro účely soutěžících na mezinárodní soutěži turistických letadel Challenge, kterých se RWD zúčastnil již v roce 1930, ovšem bez výraznějšího úspěchu. Letoun byl vyroben v mechanickém klubu Varšavské technické univerzity týmem, který tvořili Stanislaw Rogalski, Stanislaw Wigura a Jerzy Drzewiecki. RWD byla počáteční písmena jeho tvůrců. Nové letadlo RWD-6 se lišilo od předchozích kabinou se dvěma sedadly vedle sebe, skládacími křídly s lamelami a klapkami.
Krátce poté, 11. září 1932, během letu na letecký den do Prahy, způsobila silná vichřice nad Horním Těrlickem poruchu jejich letounu RWD-6 a ten se zřítil v lesíku u Kostelce. Příčinou havárie bylo kromě nepříznivého počasí zeslabené kování křídla, které způsobilo, že se křídlo při vyšší rychlosti zkroutilo. Oba letci, kteří tvořili neobyčejně sehranou posádku, při katastrofě zahynuli. Na místě tragédie zvaném Žwirkowisko byla postavena kaplička –mauzoleum, dva ulomené stromy byly zakonzervovány a byly zhotoveny dva symbolické hroby.
V roce 1935 byla na místě tragédie vybudována kaple. V době německé okupace byl zvon z kaple, přechovávaný v muzeu v polském Těšíně, odvezen Němci. Německá vojska zbořila mauzoleum a celý park poničila. Veliký kámen s nápisem a datem měl být také zničen, ale obyvatelé Kostelce ho zakopali. Po skončení 2. světové války byl kámen vykopán a položen na původní místo. Pomník, uschovaný po dobu války autorem, byl v roce 1950 přivezen z Olomouce.
V roce 1950 byl na místě tragédie umístěn pomník letce od českého sochaře A. Pelikána. Na podstavci z pískovcových bloků se zvedá čtvercový pylon, vyzděný z kvádrů pískovce. V horní třetině je přerušený kamenným prstencem s plastickými znaky českého lva a polské orlice. Sedmimetrový památník je ukončený nadživotní postavou letce. Muž drží v pravé ruce ratolest vítězství, levou rukou se opírá o vrtuli letounu.
Letos l. srpna si připomněli váleční veteráni tuto tragickou událost, od které uplynulo 76 let. Oslav se zúčastnili členové Kola Kombatantów Polskich v České republice v čele s jeho předsedou plk. v.v. Ing. arch. Bronislawem Firlou, přítomni byli představitelé Československé obce legionářské, plk. v.v. Jan Ihnatík, předseda místní jednoty ČsOl z Havířova a mjr. v.v. Ing. Zdeněk Měkyna, předseda místní organizace Českého svazu bojovníků za svobodu v Třinci. Mezi hosty byli představitelé polského Úřadu pro veterány a represované osoby z Varšavy v čele s náměstkem ministra panem Janem Ciechanowskim, předsedou Sdružení polských válečných veteránů ve Velké Británii panem Czestawem Maryszczakiem, pracovníci generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě a další hosté. V současné době Žwirkowisko obhospodařuje obec Těrlicko, o místo pečují členové místní skupiny Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO) Těrlicko - Kostelec. Žwirkowisko se stalo polskou národní památkou. Bylo a současně je skutečným symbolem polsko-českého přátelství.
plk. v zál. Petr Majer
