Jako kluk jsem byl svědkem havárie migu 15 na letecké
střelnici Emaneulov VVP Hradiště bylo někdy v rozmezí
let 1954-59.Rád bych se něco pilotovi dozvěděl.

Letecká katastrofa, které jste byl svědkem se odehrála 4.května 1955. Zahynul při ní příslušník 3.letky 11.stíhacího leteckého pluku/dále jen 11.slp/ Žatec, poručík Ivan Boukal. Letěl na letounu S-102 výrobní číslo 231831, což byl v Československu licenčně vyrobený letoun Mig-15. Československé letectvo používalo pro letouny ve své výzbroji od roku 1945 vlastní typové značení. Od 29.9.1956 pak byl tento systém zrušen a letecká technika se opět označovala podle označení původní výroby. Z S-102 se stal opět Mig-15, S-103 byl novější Mig-15 bis, bitevní B-33 doznala změny zpět na Il-10, bombardovací B-228 se stal opět Iljušinen Il-28 a podobně i další typy.
Vraťme se ovšem zpět k nehodě. Dne 4.5.1955 prováděl por.Ivan Boukal z letiště Žatec cvičný let za účelem provedení střelby na pozemní cíl na střelnici Emanuelov ve Vojenském výcvikovém prostoru Hradiště/Doupov/. Poručík Boukal byl snaživým letcem a snaha o výtečné hodnocení střelby stála pravděpodobně za chybou v pilotáži. K havárii došlo během provádění čtvrté zteče. Střelecký manévr prováděl pod ostrým úhlem 40-45 stupňů a střílel na mimimální šikmé dálce. Ve snaze o co nejpřesnější zásah vybíral střemhlavý let prudce s minimální rezervou výšky. Došlo k dosažení kritického úhlu náběhu, letoun se dvakrát naklonil doleva, prosednul a zadní částí trupu zachytil o zem a doslova se valil terénem. Zdevastovaný Mig-15 se zastavil 500 metrů od středu terče, přičemž některé trosky odlétly až do vzdálenosti 1000 metrů. Poručík Boukal v troskách letounu zahynul.
Příčinou tedy byla podle vyšetřovací komise jednoznačně chyba pilota, který se ve snaze o co nejpřesnější zásah dopustil chyby v pilotáži. Podíl na tom však měla i velká přestávka v plnění bojové přípravy. Střelby po této přestávce prováděl bez předchozího vývozu na dvojmístné verzi letounu CS-102/Mig-15UTI/. Navíc během předchozího plnění střeleb v březnu se u něj projevil nedostatek v hrubém vybírání střeleb. Přesto mu nikdo z nadřízených potřebný let na stroji dvojího řízení se zkušeným instruktorem nenaplánoval. Velitel střeleb byl dokonce pilot od jiné letky, který ani poručíka Boukala neznal. Kázeňské tresty tedy padaly jak u velení 11.slp tak i u nadřízené 5.stíhací letecké divize. Jen těsně předtím, dne 29.dubna 1955 zahynul při podobné události při střelbě na pozemní cíl u jihočeské obce Jemčina, příslušník 9.slp České Budějovice npor.Milan Štěpaník. Velitelství letectva reagovalo rychle. Nařídilo u všech divizí přezkoušení všech pilotů z techniky pilotáže na pozemní cíl. Vyčíslením škody 822 384 Kčs vojenské orgány celou událost uzavřely.
Překotný výcvik letectva pokračoval. Bylo to období masového a někdy trochu hektického zavádění proudové techniky. Nebyl čas na oddych. Studená válka zuřila. O dva dny později 6.5.1955 se Spolková republika Německo stala členskou zemí NATO a východní blok okamžitě reagoval. Dne 14.května 1955 byla ve Varšavě podepsána Varšavská smlouva.
Československé letectvo ztratilo v rozmezí několika dnů dva letce. Nikdy bychom na ně neměli zapomenout.

Mohli by jste mi někdo poradit kde,kde byla ta střelnice emanuelov,rád bych se tam podival.Díky

Střelnice Emanuelov byla na okraji vvp Hradište,mezi obcemi Podbořanský Rohozec a CHmelištnou ! Dnes již mimo vvp. U lesa jsou pozůstatky z krytů pro obsluhu. Jsou to jen jámy . Cílová plocha byly terče z písku . Střelby byly z leteckých kanonů ráže 23, 30 ,37 mm a neřízených raket 57 mm !

22. července 1951, okolo 19,00 došlo ke katastrofě letounu C-3B, pilotovaného rotným Jaroslavem Dovrtělem, Spolu s ním zahynuli ppor. Jaroslav Vopálecký a voj. Otto Čapek.
K uvedené katastrofě došlo při návratu z letu při práškování brambor v katastru obce Draženov, při návratu na základní letiště Klatovy.
V prostoru obce Oprechtice došlo k vysazení levěho motoru a vz
hledem k nízké letové výšce a ve snaze vyhnout se vesnici došlo ke ztrátě rychlosti a pádu letounu do prostoru mezi obcemi Oprechtice a Stanětice, osádka zahynula.
Tato událost byla pro mne zvlášť smutná, protože rtn. Dovrtěl pocházel z obce Racková u Zlína, odkud pocházím i já.
A právě Jarin měl kladný vliv na moje rozhodování o mém budoucím povolání - v mých tehdejších 13 letech jsem o tom měl celkem jasno.
Do leteckého nebe odešel velmi brzy, v necelých 22 letech...
Je pochován na hřbitově v Žeranovicích (okr. Kroměříž)
V loňském roce, kdy od této události uplynulo 60 let, byla v kostele sv. Vavřince v Žeranovicích sloužena zádušní mše, které jsem se zúčastnil.
Pokusím se sehnat fotografii jeho náhrobku.
Milan Adamík, Plzeň

Pokud se povede najít fotečky paráda. I tak, ale děkujeme za perfektní informace.

Vážený pane Adamika,
neznáte evidenční popřípadě výrobní číslo?
Petr Šebek, Praha

Vážený příteli,
okolnosti této katastrofy jsou popsány v knize libora Režňáka : MiG-15, stříbrný tryskáč.
Můžete mě kontaktovat na e-mail milanadamik@seznam.cz?
Zdravím a děkuji, Milan

Jsem narozen 1952, 25.září, takže v listopadu jsem byl čerstvě, pětiletý kluk.Nevím, zda máte zájem o takovouto výpověď z tak mladého věku? Jestli ano, tak více zavzpomínám a vše vám napíšu. Krajíček

Dobrý den, jmenuji se Radek Polášek a shodou náhod jsem začal pracovat v areálu letiště Líně a ze zvědavosti jsem začal badatelskou činnost v tomto areálu a nalezl skleněnou tabuli v místním společenském dome/ divadle, kde jsou uvedená jména lidí, kteří mají spojitost s letištěm. Začal jsem tedy shromažďovat alespoň něco málo z těchto nehod a na Vašem webu jsem nalezl mnohé informace, které na sociální síti facebooku ve skupině badatelstvilline publikuji i se zdrojem kde jsem čerpal. Prosím o povolení užít Vašich zveřejněných informací kde v popisu budou/stojí odkazy na Vaše stránky . Polášek Radek P.s. historie by se neměla zapomenout a opomíjet bohužel tento areál jde od 10 k 5 a co lidé dodnes neukradli to asi zničí jiní. Mým cílem je utvořit fotografickou dokumentaci míst tohoto areálu.

Článek věnovaný havárii na Ještědu. Video i fotky zobrazují současný stav památníku i autentické záběry z místa neštěstí:
http://www.alef-investigation.cz/?mn_post=51

Josef Kroulík čet.aspirant,byl bratr mé babičky a pocházel z Borohrádku,kde na místním hřbitově odpočivá. V inkriminovaný den prý letět neměl,ale za někoho to vzal,taky se o tom prý moc nemluvilo,dokonce šlo možná i o něco víc než jen o plány.

Článek je zajímavý, ikdyž osobně nejsem přesvědčen zda bylo nutné zveřejňovat fotografii ohořelého člena posádky!

Možná nebylo a možná se případný návštěvník po zhlédnutí takových snímků zamyslí, že se za podobnými pomníčky skrývá strašná tragedie a místo svého "nedělního" výletu si prohlédne s patřičnou úctou.

Já to neodsuzuji. Navíc zde je dopředu varování , že následující obrázky nebudou nic pěkného a článek není formulován jako nějaké hledání senzace, ale jako připomenutí této smutné události. Takže určitě více takových článků na netu. Osobně často uvažuji jestli vůbec zvěřejnit fotografii rozbitého letadla. Ale přímou fotografii mrtvého letce na Pomníky letců očekávat nelze. Myslím, že samotný fakt, že na místě někdo zahynul je dostačující k tomu aby se tam zachovávala pieta. Ikdyž máte pravdu, že spoustě lidí v dnešním světě kdy nás média zásobují krví a senzacechtivými záběry to pro některé lidi je málo.

Na leteckém dni v Praze Ruzyni, 15. září 1946 bylo též akrobatické vystoupení tří větroňů. V loopingu se jednomu z větroňů ulomilo křídlo, a větroň se svisle zřítil na letišťní plochu, pilot to nepřežil. Říkalo se, že to byl konstruktér toho větroně. Jak se ten pilot jmenoval? V seznamech leteckých neštěstí jsem nikde nenašel záznam.
Díky, zdraví Ing. Jaromír Křemen

Dobrý den. Ten pilot se jmenoval František Pitrman a zahynul ve věku pouhých 35 let na leteckém dni v Ruzyni 15. září 1946. Jeho nekrolog, jehož autorem je F. Pešta (oba dva jsou konstruktéři větroně Tulák z roku 1936), jsem objevil v časopise Letectví č. 10, říjen 1946. Vedle nekrologu byl článek týkající se prvního poválečného velkého leteckého dne na ruzyňském letišti. Pouhá zmínka o smrtelné havárii pilota větroně mne neuspokojila a začal jsem pátrat o detailech havárie na internetu, až jsem narazil na tyto stránky. Pokud máte zájem, rád zašlu kopii těchto článků. Jinak jako obyvatel Chlumětína, bych mohl jako svědek přispět i k vysvětlení okolností havárií dvou Migů v "Bermudském trojuhelníku" Herálec - Chlumětín - Svratka v letech 1996-1998. S pozdravem Radek Vtípil. radek@vtipil.net

Pátrám po podrobnostech této tragedie.Ve svých 11 létech jsem byl divákem na tomto leteckém dnu z povzdálí letiště.Za zaslání článků včetně nekrologu Fr.Pešty bych byl panu Ing.R.Vtípilovi velmi vděčen, jsem celoživotní fanoušek české aviatiky.truksazdenek@seznam.cz

V trojici větroňů předvádějících akrobacii na leteckém dni 15.9.1946 jedno letadlo pilotoval můj otec Jaroslav Špitálský. Vše znám pouze z vypravování mé matky. Skutečně se při loopingu F.Pitrmanovi ulomilo křídlo. Moje matka říkala, že v prvém okamžiku lidé tleskali v domění, že je to součást vystoupení. Ona ale nevěděla na které pozici byl táta a tak nevěděla, jestli to nepadá on.
Rád bych se dozvěděl více, protože táta ani máma ji není. Díky za informaci spital@c-box.cz

Zná někdo souřadnice GPS pomníku mjra Zaydlara na úbočí Lysé hory. Nebo stručný orientační popis?