Datum události:13.3. 1931

Místo události:Strakonice - ulice V Lipkách, v sousedství letiště Strakonice

Poloha pomníku:49°15'22.253"N, 13°53'36.480"E

Útvar:4.letka - Letecký pluk  1. - T.G.Masaryka

Letoun:Aero Ap-32           výrobní číslo: 45

Vybaven motorem Walter Jupiter IV. výrobního čísla 79.

Pozorovací a bombardovací letoun Aero Ap-32 vycházel z velmi oblíbeného a rozšířeného A-11 na který v roce 1927 zkušebně v Aerovce instalovali hvězdicový devítiválec Walter Jupiter. Vznikl tak letoun na svou dobu vysoké rychlosti, vhodný pro rychlé taktické úkoly ve spolupráci s pozemní armádou, popřípadě i pro doprovodnou stíhací roli. Ministerstvo obrany objednalo nejprve tři prototypy a 31 sériových A-32(později byly upraveny na standart Ap-32). Výzbroj tvořily dva kulomety Vickers, synchronizovaně střílející okruhem vrtule, dvojkulomet Lewis pro pozorovatele/střelce, později čs. kulometem vz.28. Pod křídlem mohlo být neseno 12 pum po 10kg. Letoun byl v roce 1929 vyroben v počtu 16 kusů i pro finské letectvo. Od roku 1930 začaly brány Aera opouštět  letouny ve verzi Ap-32 objednané v počtu 45kusů. Tato nás zajímající verze byla vybavena rovněž hvězdicovým motorem Walter Jupiter IV o 309 kW (420 ks). Hlavní změnou byl hlavně přepracovaný dělený podvozek se širším rozchodem kol. Této verze bylo  v  letech 1930 - 1931 dodáno vojenské správě  45 kusů. Letoun Ap-32.45 byl tedy posledním z vyrobených letounů  verze Ap. Vyroben byl v továrně Aero Vysočany v rámci 30  výrobní série, která čítala 10 letounů Ap-32. Typ pokračoval ještě sérií  35 strojů APb-32 vybavených výkonějším motorem Jupiter VI o 330 kW (450ks). Výroba skončila v roce  1932. V polovině třicátých let však  typ začal rychle zastarávat a byl převáděn k pomocným úkolům.

Rozpětí:12,80m - Délka:8,14m  - Nosná plocha:36,45m² - Hmotnost prázdného letounu:1072kg - hmotnost vzletová:1927 - Rychlost maximální:235km/h - Rychlost cestovní:200km/h - Dostup:6700m - Dolet 950km

Osádka:

četař polní pilot letec WEINSCHNER Jindřich  + 13.3.1931

četař aspirant URBAN František               + 13.3.1931

Popis události:

Dne 13.března 1931 došlo ve Strakonicích k tragické havárii vojenského letounu Aero Ap-32.45 4.letky leteckého pluku 1. nesoucího čestný název "T.G.Masaryka". Posádka letounu četař polní pilot letec Jindřich WEINSCHNER a porovatel četař aspirant František URBAN  byla místními svědky pozorována, jak krouží nad městem v nebezpečně malé výšce, takřka nad komíny místních továren. Po několika okruzích zamířil letoun od města směrem jihozápadním rovnoběžně se silnicí kolem pozemku, který sloužil jako polní letiště při vojenských cvičeních. Jakmile letoun opustil prostor nad městskou zástavbou naskytla se před letounem překážka v podobě 15-18 metrů vysoké lípy stojící na pokraji vyvýšeného terénu. Letoun zachytil dolním pravým křídlem a podvozkem o větve lípy, které ulámal čímž pravděpodobně letoun se nárazem natočil poněkud do prava dolů. Dle polohy místa trosek vzdáleného asi 116 kroků od lípy, na kterou narazil a výškového rozdílu asi 10 metrů vyšetřovací komise usoudila, že letoun se se nárazem o lípu zbrzdil a ze směru do prava, který letoun po nárazu dostal, byl pilotem stočen doleva při ztrátě výšky. Následně letoun zachytil letoun opětovně levou půlí křídla za stromy aleje podél silnice a nárazem byl stočen do prava. Přední částí letou narazil na silný kmen vedlejšího na pravo stojícího stromu, došlo k jeho deformaci, roztrhly se nádrže a tyto trosky dopadly z výšky 3 metrů na zem, kde se vzňaly. Zůstaly ležet těsně u stromu téměř kolmo k silnici. Letoun byl zcela zdeformován a zničen požárem. Posádka v letounu uhořela.

Prvotní zajištění místa katastrofy se zůčastnil velitel pěšího pluku 11, který předběžně na místě samotném provedl výslechy svědků a následně předal protokoly  vyšetřovací komisi leteckého pluku 1., vedenou velitelem 4.letky škpt. polním pilotem letcem Vladimírem KOMBERECEM,  která na místo dorazila ještě ten den večer v 19,30hodin´, již za úplného šera a po shlédnutí místa nehody a trosek nemohla již nic podniknout a šetření zahájila až druhý den od 7 hodin ranních. Celé místo bylo přez noc a po celou dobu vyšetřování hlídáno stráží pěšího pluku 11, četnictvem, mítní policií a členy městského hasičského sboru.

Podle polohy  těl posádky bylo zřejmé, že pilot, který měl nohy ve třmenech  nožního řízení do poslední chvíle se snažil letoun zvládnout. Naopak pozorovatel ve svém místě stál což potvrdil nejen výslech svědků ale i sklopená pozorovatelova sedačka. Totožnost posádky byl zjištěna jednak dle polohy kabiny pilota a pozorovatele a také dle jejich tělesné konstrukce. Smrt posádky konstatoval ihned po uhasnutí trosek  MUDr.Cončef, městský lékař ve Strakonicích, který na místo přijel svým autem, ihned po havárii ve snaze poskytnout první pomoc. Mohl však jen konstatovat smrt uhořelých letců těsně zaklíněných v troskách shořelého letounu. Tohoto lékaře pak vyšetřovací komise  požádala o ohledání mrtvol a povolení k pohřbu. Mrtvoly posádky pak byly z letounu vyproštěny, uloženy do jednoduchých černých rakví a odvezeny do márnice na místní hřbitov.

Komise konstatovala, že veškeré okolnosti nasvědčují tomu, že letoun byl v absolutním pořádku a nevyskytla se na něm závada a k neštěstí mohlo dojít pravděpodbně dvojím způsobem. Buď měla posádky v úmyslu přistát nebo pouze kroužit nad městem a máváním pozorovatele město pozdravit a upoutat pozornost krajanů. Pilot pak zaměstnán pozorováním terénu přehlédl překážku bezprostředně před sebou a nemohl se tak již jí vyhnout přičemž náraz do ní byl příčinou havárie. Komise rovněž připustila jako druhou možnost, že pilot mající rodiče ve Strakonicích, mínil je navštívit a po několika okruzích nad městem nasadil na přistání, přičemž přehlédl překážku do které narazil. Proto by svědčil fakt, že strom do kterého narazil stál ve směru letu na okraji pozemku, který byl v době havárie pro přistání způsobilý.

Lipová alej kde k této události došlo je dnes ulice nesoucí název V Lipkách a směrem od Strakonic po její levé straně je tato dodnes existující lipová alej lemována areálem letiště Strakonice. Na místě dopadu stroje kde oba mladí letci zahynuli stojí dodnes pomníček připomínající jejich zbytečnou smrt. Původně byla deska kovová, nepřežila však nájezd nenechavců a skončila s velkou pravděpodobností ve sběrných surovinách. Naštěstí díky členům místního Aeroklubu Strakonice, kteří na vlastní náklady nechali zhotovit novou mramorovou je pomníček stále v důstojném stavu.  

                                                                               Zdroj:VHA - Fond:MNO/Presidium 1931/27/51-30, V.Němeček - Československá letadla 1/vydání 3/1983, P.Kučera - Aero 1919-1999